Když už jsem si odjel první dva triatlonové závody v rámci H-triatlon tour, tak už mi to nedalo a chtěl jsem sbírku zkompletovat. Hanička chtěla původně odjet na chatu, takže jsem vymýšlel, jak se tam dostat jinak. Navíc je to docela daleko (až ve Šluknovském výběžku), blbě dostupné vlakem a navíc start byl už v deset dopoledne. Závodníky ze startovní listiny ještě moc neznám, takže jsem trošku váhal, jak a koho oslovit na možnost se "přifařit" k dopravě. Nakonec jsem to "vymyslel" tak, že bych jel v pátek vlakem do Lovosic, kde bych přespal u Hančiny mamky. Z Lovosice je ta doprava už docela normální a šlo by to i vlakem až do Rumburku (5 km od Jiříkova). Toto byl plán, ale realita byla odlišná. Protože jsem slíbil, že domontuji dveře od kadiboudy (a úspěšně na to zapomněl), tak jsem nakonec jel autem. Ze závodů jsem tak odjel narychlo a ani nečekal na vyhlášení (což osobně vždy považuji trošku za neúctu) a odjel v sobotu večer na chatu autem. Kolo jsem si nechal na střeše a v neděli na něm jel zpátky. To byla hodně zábavná cesta přes zapomenuté vesnice středočeského kraje, snad se o tom ještě rozepíšu v samostatném článku.
Plavecká část se měla odehrát v místním rybníku "Mexiko", kam bylo nutné se z centrální části (kde je i běžecké depo) přesunout po rozpravě. U Mexika bylo vytvořeno první depo (dřevěné plotky), kam byl opravdu kumšt vůbec dát kolo, o průchodu ani nemluvě 🙂 . Standa Bartůšek sliboval "kvetoucí" rybník. Realita byla o poznání horší. To byla opravdu barvička. Jako alergik a osoba dost citlivá na kvalitu vody jsem z toho neměl vůbec žádnou radost. Plavalo se na dva okruhy ve vodě (bez vylézání). Rybník je maličký, takže bylo jasné, že to nebude žádný kilometr. Hodinky mi nakonec ukázaly cca 550 plaveckých metrů. Stejně jako na jiných závodech letos jsem se postavil dopředu, v plavecké části i přes moje podprůměrné plavecké výkony patřím k první třetině startovního pole. Po startu jsem si dal sprint na první bójku, abych se vyhnul té startovní mele. Pak se už pole natáhlo a s nikým dalším jsme si už nepřekáželi. Čas byl tak nějak odpovídající, cca 8:40 je aktuální moje maximum. Byl z toho devátý plavecký čas.
Vzhledem ke stísněnému depu to tam bylo trošku komplikované, ale po nasazení helmy, brýlí a bot jsem vyrážel vstříc cyklistické části. Na hranici depa jsem se rozhodl nalézt na kolo, přestože tam byla písková cesta cca 50 m k asfaltce. Defekt nenastal, drobný risk se vyplatil. Cyklistika se jela na čtyřech okruzích s jedním výživnějším stoupáním. Byl jsem si to před závodem projet, ať vím, do čeho jdu. Úvodní část byla kolem běžeckého depa z kopce a poté mírným stoupáním pod kopec. Tam se mi podařilo v tandemu s jedním klukem ze štafety stahovat skupinku tří závodníků před námi. Kopec byl ale nad moje možnosti a nastolené tempo bych celý závod nedal. Takže jsem se skupinky pustil. No asi jsem to měl aspoň to jedno kolo vydržet, protože potom to byla rovinka opětovný pozvolný kopec dolů, kde by se jízda v háku dost hodila. Zpětně to tak vidím jako chybičku. Na mou omluvu jsem se tak rozhodl po zkušenosti z 1/2 IM z předchozí soboty, kdy jsem trošku přepálil kolo a potom trpěl v běhu. Následně mě dojel balík pěti závodníků, se kterými jsem se udržel až do posledního kola. Tam mi v tom kopci opět frnkli, nohy mě už tolik neposlouchaly. Ale viděl jsem je furt před sebou, takže aspoň tak. Cyklistiku jsem odkroužil za cca 1:06:00, což odpovídalo devatenáctému místu.
Po přezutí do běžeckého jsem vyrazil s ostatními závodníky na běžeckou část. Ta se odehrávala ve zvlněném terénu ve dvou okruzích. Běžeckou část jsem si před startem neprošel a tak jsem si nechal první okruh jako zahřívací. V poslední době mi docela vyhovuje systém na čtyři a více okruhů, kde si po prvním zahřívacím odhadnu tempo. I podle času prvního běžeckého okruhu i podle pocitu na trati jsem běžel od počátku příliš pomalu a nechal se doběhnout závodníkem za mnou. To se mi v běžecké části moc často nestává, lepší běžci jsou většinou přede mnou 🙂 . Ve druhém okruhu jsem výrazně zrychlil a tam už tempo odpovídalo mým možnostem. Výsledný čas nebyl špatný, ale cítil jsem, že to dneska mohlo být rychlejší. Ve druhém kole jsem ještě předběhl několik závodníků, což mi zaručilo návrat zpět do první desítky ve výsledkové listině. Necelých deset kilometrů jsem dal za 37:30, tempo cca 4:06 min/km. Byl z toho devátý běžecký čas, všichni ve výsledkové listině přede mnou byli zároveň i rychlejší v běhu - spravedlivé.
Po doběhnutí jsem sundal dres a kvetoucí voda rybníka Mexiko během hodiny v dresu udělala své. Pod dresem jsem měl "kondenzovanou" zelenou hmotu (řasy, sinice apod.). Dres asi budu prát nadvakrát, protože je úplně zelený.
Celkem jsem absolvoval závod (0,5 x 37 x 9,2 km) za 1:53:30 na celkovém devátém místě absolutně a připsal hezké body do série H-tour. V triatlonové části mi to asi zaručilo bronzovou příčku v bodování. No tak asi i zvážím podzimní kros Skalka na Smíchově, abych získal i čtvrtý bodovaný závod v sérii. Mohlo by mi to ve výsledku stačit na stříbro nebo bronz v celkovém pořadí. Tento víkend byl opět nabitý závody. Kdybych nechtěl body do série, tak bych i zvažoval návštěvu terénního triatlonu v rámci seriálu Král středohoří. Ve stejný den se jel závod okolo Hazmburku, což je na dohled od babičky v Podsedicích. No možná příští rok, pokud některé závody nebudou kolidovat.
Detaily mého času dle časomíry:
Diplom (pdf)
Výsledky vše (xls)
Výsledky vše (pdf)
Fotogalerie
