Na začátku léta jsme si dali dva a půl týdne dovolené, takže jsem si naplánoval další závod hned po návratu. Bohužel se holkám nevyhnula střevní chřipka na celý závěrečný týden. Taky jsem se tomu nevyhnul, ale oproti dětem jsem to měl jen na dva dny, takže to nebyl nějaký větší zásah do organismu. První týden byly holky na chatě a já tam za nimi jezdil na kole. Je to kombinace terén a silnice, takže jsem potrénoval i na kole. Další týden jsme byli na Seči u Pardubic. Tam jsem měl dost prostoru na sport, takže jsem běhal prakticky každý den. Je to tam hezky kopcovaté, příjemná změna oproti počernické placce 🙂 . Další týden jsem měl jet sám s holkama za Znojmo do Hnanic. Vydrželi jsme tam ale jen jednu noc. Holkám se naplno rozjela střevní chřipka. Nechtěli jsme tam další děti nakazit, takže jsme se přesunuli do Zvole k našim na barák. Navíc na hotelu dodržovat dietní režim, když si tam nemůžu vařit, jaksi nejde. Naši byli na Berounce a tak jsme si tam dali takovou privátní dovolenou. Holky mě nechaly jít dvakrát běhat, aby ani tento týden nebyla úplná zahálka. Anetka je už skoro školačka, takže to není už žádný prcek, ale i tak jsem celou hodinu na běhání přemýšlel, co všechno se jim tam může stát a jak si mohou ublížit (co všechno se nedá vymyslet za pouhou hodinu běhu). Na druhou stranu mě to ale hnalo zpátky. Byly z toho tak tréninky v rychlém tempu.
Pražský triatlon v Horních Počernicích (rybník Eliška) je součástí série H-Triatlon tour. Už jsem se ho účastnil vloni, i když na poloviční distanci. Letos ale chci absolvovat všechny závody ze série a delších distancí se už nebojím, tak proč se netrápit dvojnásobný čas, ne? Trať tak měla být 0,75 x 40 x 10 km. Parkování u Elišky je hodně špatné, místa málo. Tak jsem si tam dojel na kole, mám to pár stovek metrů. Podle ranní předpovědi pršet nemělo, ale počasí si dělá co chce. Hodinu před startem začalo "kropit". Nebyla to žádná průtrž jako vloni (to byl větší slejvák), ale zase vytrvale celou hodinu. Letošní účast byla znatelně větší než v dřívějších ročnících, protože po zrušení závodů v Mělníku byl tento závod součástí českého poháru pro mládež.
Časový harmonogram se trošku posouval, takže jsem před plaváním už trošku klepal na břehu kosu. Jak zazněl výstřel (startovala starostka HP), tak jsem se vrhnul do vody. Tam bylo daleko lépe než na souši. Opět jsem si držel své tempo, nikam jsem se nehnal. Plavecká část byla na dva okruhy s výběhem z vody. Bohužel organizátoři trošku pozdě odstartovali závodníky na poloviční trať a tak jsem se musel ve druhém okruhu proplétat mezi velkou masou závoďáků. Plaveckou část jsem zvádnul v přední části startovního pole, byl z toho 18. nejrychlejší čas. Trošku mi blbla GPS, ve vodě dvakrát ustřelila, ale i tak se mi zdála vzdálenost trošku delší než avizovaných 0,75 km.
Cyklistická část se jezdí ve 4 okruzích směrem na Běhovice, kde je před mostem první otočka. Dále se jede zpátky k Dolním Počernicím, kde je druhá otočka u golfu. Jak to bylo mokré, tak jsem se trošku šetřil, abych to nikde nepoložil. Jedno kolo jsem se střídal s chlapíkem, co jel poloviční trať, to bylo fajn. Pak jsem ale zůstal v takovém vzduchoprázdnu a nebyl kolem mě nikdo, s kým bych mohl jet. Tak jsem jel sólo až do konce třetího okruhu, kde mě dojela silná skupina. K té jsem se přichytil a společně jsme odjeli poslední okruh. Tempo v tomto mini balíku bylo rychlejší, navíc všichni poctivě střídali. No prostě paráda. Jelo se mi dobře, neměl jsem pocit, že bych to nějak přepálil. Tady byla trať identická a i odpovídala 40 km. V cyklo části to byl 21. nejrychlejší čas, ale tam byly ty rozdíly minimální.
Při běžecké trati jsem předpokládal, že je trať shodná jako v minulém ročníku. Stejně jako u kola se běželo na 4 okruhy, celkem to mělo být 10 km. Ale jaké bylo překvapení, když hned po vstupu do lesa nešla trať přímo do kopce, ale zatočila se doprava. Říkal jsem si, že asi na konci okruhu pořadatelé něco vynechali, aby zachovali 2,5 km na okruh. Při průběhu do dalšího okruhu mi ale bylo jasné, že změna jen prodloužila okruh na celkových 3 km. Z 10 km se tak rázem stalo 12 km 🙂 . Po celou trať jsem si držel tempo cca 4:10 / km a ke konci se mi ještě dařilo trošku zrychlit. Předbíhal jsem hromadu kluků, ale špatně se odhadovalo, kdo byl o kolo zpátky, navíc se tam stále motali běžci z varianty Klasik. Ve výsledku z toho bylo výborných 49:30, celkově třetí nejrychlejší čas. Tedy velká vzpruha před příštím víkendem, kdy si dám reparát ve středním triatlonu.
Celý závod jsem neměl moc přehled, jak na tom jsem. V cíli z toho tak bylo velké překvapení v podobě pátého místa celkově za čas 1:17:58. Teď už jen znovu přeštelovat kolo na časovku (otočená sedlovka, hrazda) a trošku potrénovat na sobotní Ford Challenge Prague v centru Prahy.
Diplom
Výsledky vše (xls)
Výsledky vše (pdf)